přeskočit k navigaci »

 

Svět baroka

Vítej, ó krásný Bože,

vítej srdce oddechnutí.

Bedřich Bridel

 

Epocha baroka (cca 1600–1780) znamenala pro Čechy období mimořádného kulturního vzepětí. Časy, kdy bylo na pobělohorskou kulturu nahlíženo jako na dobu temna či nevkusného a úpadkového umění, jsou již za námi. Dnes právem obdivujeme rozmanitosti baroka na pozadí jeho vnitřní slohové a duchovní jednoty. Byla to velkolepá idea obnovy křesťanství, jež se neodmyslitelně prolínala všemi uměleckými formami baroka i životem tehdejší společnosti. Český historik Zdeněk Kalista postihl podstatu tohoto slohu i životního stylu jako proces „poznávání Boha skrze tento svět“.

Kořeny baroka nacházíme v Itálii, odkud se záhy rozšířilo do ostatních katolických zemí Evropy, jejich kolonií a částečně také do zemí protestantských. V Čechách se baroko projevilo nejmocněji v architektuře. Její počátky jsou spjaté s dvorským okruhem císaře Rudolfa II. a s jeho stavební kanceláří. Po rané fázi (1618–1700), diktované zejména italskými staviteli, vstoupil barok do své vrcholné etapy (1700–1740), kdy díla obou Dientzenhoferů a Jana Blažeje Santiniho vytvořila zcela osobitý domácí architektonický proud, dovršující geniálním způsobem tzv. dynamicky barok. Česká barokní architektura se díky tomu stala svébytným uměleckohistorickým pojmem, bez něhož nelze ve své celistvosti interpretovat dějiny evropského baroka.

Nesmazatelnou stopu zanechalo baroko zejména v české krajině, do níž tehdejší architekti s mimořádným citem pro měřítko, hierarchii a teatralitu vkomponovali bezpočet drobných i velkolepých staveb, ať již sakrálních, tak světských.

Barokní hnutí promluvilo silně také do malířství, sochařství, literatury, hudby a divadla. Mnohdy se hranice mezi jednotlivými uměleckými obory stíraly. Plastické sochy či štuky doplňovala iluzivní malba a obráceně, fresky na klenbách chrámů i paláců dotvářely iluzivní prostor pomocí perspektivní malby.

Vstoupíme-li do vrcholně barokního chrámu, můžeme jen žasnout nad dokonalou syntézou architektury, malířství, sochařství i uměleckého řemesla. Vše je podřízené silnému patosu, který má pozorovatele překvapit, vzrušit a strhnout s sebou. Podobně jako velkolepé barokní slavnosti i zde je vše promyšleno do nejmenšího detailu ústícího do velkého finále. Právě naše smysly nám mají pomoci přiblížit se a poznat přítomnost Boha-Krista působícího přímo v tomto světě.

 

Text: Mgr. Zbyněk Černý, ředitel muzea Cheb, příspěvkové organizace Karlovarského kraje

 

 

Baroko v Karlovarském kraji

 

Nejsem historik, nejsem ani architekt, jsem jen sběratel příběhů. Mám příběhy rád. Leckdo mě napadá, že si je domýšlím. Ano, to dělám. Zajímá mě, co se dělo mimo známé události. Co dělali obyčejní lidé. Jak cítili historické události, o kterých ještě netušili, že jsou historické. Příběhy si představuji tak, že se snažím vcítit do lidí. Lidé jsou stále stejní, to si často říkám. Nikdo už dnes nemůže jasně a přesně říci, co si myslel chasník František 21. května 1712.

Můj pohled tedy nebude vědecký, ani technický, bude lidský. Podělím se s vámi o to, co mám v našem kraji rád a týká se období baroka.

 

Baroko je umělecký a kulturní směr, který vládl Evropě v 17. a 18. století. Dá se předpokládat, že mezi lidem, se udrželo mnohem déle. Lid vždy na novoty reaguje mírně zpožděně. Tak je tomu konec konců do dnes.

V první řadě bych rád hovořil o osobnostech, které v barokní době žili v našem kraji. Pokud se zde i narodili, budiž jim to připočteno ke cti.

 

Mým asi úplně nejoblíbenějším “krajánkem” je kameník sochař Osvald Josef Wenda ze Žlutic. Neví se, kde se narodil. Ví se, že se do Žlutic přiženil. Nevadí, i tak je nejoblíbenější. Přátelil se s Petrem Brandlem, to už je panečku něco. Mám rád dílo obou pánů. Wenda žlutický je autorem několika takzvaných morových sloupů. Ve Žluticích, Teplé a v Karlových Varech. Všechny jsou krásné, doporučuji se na ně zajet podívat a zjistit si více o jejich autorovi. Ve Žluticích na náměstí, stojí jeho dům.

Další velkou a mou oblíbenou osobností byl první karlovarský historiograf a komandér křižovnického řádu August Leopold Stöhr. Žil sice až na sklonku baroka, ale za to je to prokazatelně místní rodák. Napsal řadu historických knih právě o našem kraji. Studoval na Klášterním gymnáziu v Teplé. Po vysvěcení působil v Kynšperku nad Ohří, Karlových Varech a v Chebu. Jednoznačně patriot. Takových lidí bylo třeba tenkrát i dnes. Vydat se po jeho stopách je velmi zajímavá cesta.

 

Nesmím zapomenout na ženské osobnosti. Franziska Sibylla Augusta Bádenská. Velká žena a nekonečná inspirace. Jejím domovem bylo město Ostrov. Nejraději mám historku o návštěvě Johana Sebastiana Bacha na panství Francizky Sibylly. Dovedete si představit tu slávu? Bach v Ostrově. Tam bych chtěl být. Projděte se zámeckým parkem a představte si tu ohromnou slávu. Myslím, že budete nadšeni.

 

V Ostrově ještě zůstaneme, protože právě tam se nachází nejeden skvost barokní architektury. Posvátný okrsek, to je místo mnoha zajímavých příběhů, které probudí vaši fantazii. Každá kaple vypráví jinou legendu. Vypráví o lidech, o starostech i radostech, nejenom šlechty a majitelů panství, ale i prostých obyvatel Ostrova.

A jdeme dál krajem. Zaniklá obec Skoky a poutní kostel Navštívení Panny Marie. To je místo, které vypráví příběhy tak zřetelně, že je musí slyšet opravdu úplně každý. Doporučuji, seznámit se s historií obce a vydat se na výlet. Věřte tomu, že po návštěvě Skoků už nikdy nebudete stejní, jako dříve. Mimochodem, rčení Panenko Skákavá, pochází právě odsud.

Areál zámku ve Valči, to je další z barokních pokladů Karlovarského kraje. Především pak zámecký park. Je krásné, se tudy projít a vnímat svět tak, jak tomu chtěli dávní obyvatelé tohoto místa.

 

Nerad bych na něco zapomněl. Zajímavých míst, spojených s barokem, je v našem kraji opravdu hodně. Tyto stránky vás právě na tato místa pozvou. Na místa, kudy kráčela historie. Historie opravdu bohatá. Proto už se, prosím, nezdržujte čtením mého článku a vydejte se na výlet.

Rozhodně to stojí za to.

 

 

Text: Viktor Braunreiter

 

 

 
 
 
 
Živý kraj

Živý kraj
oficiální průvodce Karlovarským krajem

E-mail: info@zivykraj.cz